Partnerský tým č. 3 (moodle)

Konektivismus a příklady propojování znalostí z různých zdrojů

17. listopadu 2008 v 17:12 | Kristýna
Behaviorismus → kognitivismus → konstruktivismus → konektivismus…


Behaviorismus
Název tohoto směru, který vznikl v USA, pochází z anglického slova "behaviour" - chování. Behavioristé se zvláště v počátcích zabývali tím, jak organismus odpovídá na určité podněty. Tento přístup se omezuje ale pouze na zaznamenávání tělesných, muskulárních a fyziologických reakcí, vědomí a mentální stavy považuje za odvozené a nezachytitelné. Stoupenci tohoto směru došli k závěru, že vývoj jedince je pouze učení se odpovědím na určité podněty a přeceňovali význam učení a výchovy.


Kognitivismus
Kognitivismus je proces učení jako vytváření přesně odpovídajících spojů v mozku. Toto je realizováno prostřednictvím ukládání vhodně kódovaných informací do paměti. Učební látka se logicky rozdělila na co nejmenší úseky, a ty byly postupně za soustavného opakování "natloukány" každému žákovi do hlavy. Výsledky se ověřovaly zkoušením.


Konstruktivismus
Pohlíží na učení jako na osobní iniciativu, při níž na základě znalostí stávajících dochází prostřednictvím spojení s jinými lidmi ke konstruování znalostí nových. Snaží se proto vytvořit takové prostředí, v němž dochází k co největší osobní aktivizaci za účelem poznávání.


Konektivismus
V překladu lze chápat jako teorii propojení. Základem této teorie učení je budovat spojení mezi jednotlivými pojmy, příslušnými elementy výukového obsahu, oblastmi použití, ale především osobami - kolegy, spolužáky a dalšími členy nějaké komunity, ať už formální či neformální.

Konektivismus v sobě pojímá několik zásad a principů - např.:
- nutné propojení myšlení a emocí,
- organizační schopnosti a rozvoj osobnosti jsou navzájem propojeny
- zdrojem učení nemusí být lidé, ale nástroje. Znalosti (jsou známé, nemusí být aktivované) mohou být uskladněny v určité komunitě, síti nebo databázi
- učení a znalosti spočívají v různosti názorů.
- atd.

Příkladem propojování znalostí z různých zdrojů může být např. práce v předmětu NMV. Kurz sestává z celé řady témat, které nemůžeme, jako tvůrci, obsáhnout svými znalosti a vědomostmi. Proto jsme čerpaly z celé řady zdrojů, ze kterých jsme se dozvídali mnoho zajímavostí. Propojovaly se tím tak nejen zdroje ale i práce lidí. Navzájem jsme se ovlivňovali a inspirovali k další práci. Různost názorů nás vedla k výběru té nejvhodnější varianty. Příkladem propojování "sítí" je v podstatě samotné působení ve škole. Různorodé myšlenkové, ale i informační zdroje je zapotřebí při zpracování seminárních prací, projektů, ale i diplomové práce.

Stejně tak propojujeme znalosti i v reálném životě. Například když se rodina rozhodne postavit dům, nebo si koupit byt. Použije celou škálu zdrojů - internetové stránky hypotečních bank, stavebních spořitelen, stavebních firem, architektů, designerů, ale např. i sociální weby, na kterých se může dozvědět o zkušenostech jiných lidí pořizující si nové bydlení.

Rozdíl mezi LMS a PLE

17. listopadu 2008 v 13:00 | Kristýna
LMS je zkratka vyjadřující systém pro řízení výuky. LMS je založen na existenci on-line prostředí, kde se nachází vše důležité pro výuku - kurzy, testy, fóra, rady a pokyny ke studiu, je zde možná konzultace se pedagogy ale i ostatními studenty. Jak vyjadřuje obrázek, najdeme zde po hromadě vše, co potřebujeme.

PLE je postaven na jiném principu. Tato anglická zkratka Personal Learning Environment v překladu znamená personalizované prostředí učení se. Jak naznačuje obrázek, všechny nástroje vzdělávání nám nejsou předem dané k dispozici, ale naopak, závisí na nás samotných, které nástroje, "vědomosti a dovednosti" si mezi ně přidáme. Každý se učí to, co potřebuje, hledá si své cestičky sám. Aby však bylo dosaženo skutečného procesu učení se, je vždy zapotřebí určitého pedagogického vedení, které studenta nasměruje tou správnou cestou.

Tento obrázek považuji skutečně za vydařený - jednoduchý ale výstižný.

Sociální sítě – Last.fm (3. úkol web 2.0)

11. listopadu 2008 v 22:37 | Kristýna
Při pročítání doporučeného článku jsem narazila na pojem Last.fm. Z několika odstavců jsem pochopila, že se jedná o další fenomén internetu dnešní doby. Podle autora článku se jedná o nejznámější a nejpoužívanější sociální webovou službu zaměřenou na poslech, hodnocení a doporučování hudby. Zajímala mě také definice Wikipedie - podle ní se jedná o internetové rádio, hudební encyklopedii ale také systém doporučování hudby.

A proč se tento web řadí mezi tzv. web 2.0? Protože je založen na sociálních sítí, což je jedním z charakteristických prvků web 2.0. Sociální sítě ze své podstaty umožňují uživatelům seznamovat se, sdílet obsah, komunikovat a hledat přátelé. Na světě existuje přes 272 milionů uživatelů sociálních sítí, v České republice okolo osmi set tisíc.

Našla jsem si dva jednoduché, ale přesto výmluvné obrázky, které s web 2.0 dosti souvisí:













Last.fm pracuje na tom principu, že po registraci systém vytváří profil hudebního vkusu každého uživatele. Ukazuje jeho oblíbené umělce a písničky na jeho osobní stránce. Tyto informace získává ze skladeb, které uživatel poslouchal pomocí stáhnutého tzv. Audioscrobbler pluginu nainstalovaného do jeho hudebního přehrávače. Last.fm dokáže prohlížet seznamy umělců, které ve uživatel ve svém profilu nemá, ale mají je v profilech jiní uživatelé s podobným hudebním vkusem. Prostřednictvím tohoto webu je možné také doporučovat umělce, písničky, nebo alba dalším uživatelům.

Co mi tento poznatek dal? Uvědomila jsem si významnost sociálních sítí ve společnosti. Prostupují do každodenního života lidí a to skrze moderní technologie, které člověka neustále vzdělávají a učí něčemu novému.

LLL

8. listopadu 2008 v 10:40 | Kristýna
Musím říct, že celoživotní vzdělávání má pro mě nádech výzvy. Jsem ráda, že žiji ve společnosti, která umožňuje všechny tyto vymoženosti. Pokud člověk chce, může být aktivní po celý svůj život.

V některý zaměstnáních je přímo nutné být neustále vzděláván a informován o nejaktuálnějších záležitostech, ale lidé v ostatních oborech nemusejí přijít zkrátka. Účetní, auditoři, právníci, lékaři, ale i kadeřnice a kosmetičky - ti všichni potřebují být v aktuálním dění. Někteří musejí znát nejnovější právní předpisy, nové léčebné postupy nebo nové metodologie, jiné zajímají nové trendy v líčení nebo vlasové diagnostice. Ti všichni mají možnost navštěvovat různé semináře, školení a nebo i konference.

Dále se vzdělávat nemusíme jen ve svém oboru, ale můžeme zabrousit i do zcela jiné oblasti. Existuje nepřeberné množství jazykových kurzů, které nás mohou naučit od základní angličtiny, až po španělštinu, francouzštinu nebo i čínštinu, i když to ve své práci přímo nepotřebujeme. Může nás to však udržovat společensky zdatnými a to není nikdy k zahození. Mě osobně zaujal např. kurz grafologie. V budoucnu bych do tajů této metody ráda pronikla, třeba se to bude někdy hodit. Nebo existuje také např. kurz digitální fotografie, kde se přihlásila např. má kamarádka kadeřnice - ráda by si totiž nafotila svůj vlastní katalog účesů. A tomu já říkám aktivní přístup k životu. Nic není nemožné.
 
 

Reklama